Rožmberk nad Vltavou je město v Šumavském podhůří na Českokokrumlovsku. Jeho historické jádro bylo prohlášeno městskou památkovou zónou a žije zde trvale 364 obyvatel. Střed města je vzdálen 23 km jižně od Českého Krumlova a 7 km severovýchodně od Vyššího Brodu. Rožmberkem prochází silnice II/160 spojující Český Krumlov a Horní Dvořiště. Od Českého Krumlova až k železniční zastávce Rožmberk (cca 25 km) sleduje tok Vltavy. Mezi obcí Větřní a Rožmberkem neprochází žádným větším sídlem. Přímo v Rožmberku na výjezdu z města stojí ve stylu tohoto kraje naše čerpací stanice RoBiN OIL. Zveme Vás na návštěvu, občerstvení a dotankování vozidla při návštěvě malebného městečka s dominantou hradu a dalších kulturních památek a přírodních scenérií. Jeden z nejstarších jihočeských hradů – Rožmberk, přestavěný na zámek, stojí na úzkém dlouhém ostrohu nad řekou Vltavou. Hrad pocházející z poloviny 13. století patří mezi nejstarší hrady Vítkovců, předchůdců jednoho z nejvýznamnějších českých šlechtických rodů – Rožmberků. Poprvé je zdejší hrad písemně zmiňován v roce 1250. Založil ho syn Vítka z Prčice z rodu Vítkovců. Městečko v podhradí založil v roce 1262 Vok z Rožmberka. Již dříve však v místech nižšího vltavského brodu stávala osada na stezce z Netolic do Lince. Ta poté s nově vzniklým městečkem splynula. V roce 1302 vymřela krumlovská větev Vítkovců a panství převzali Rožmberkové. Tento rod přenesl své sídlo na Krumlov, ale Rožmberk udržovali nadále. Po smrti Petra Voka v roce 1611 přechází vlastnictví panství na jeho synovce Jana Zrinského, později ho přebírá rod Švamberků. Ti ho ale vlastní jen na krátkou dobu, protože jim je v roce 1620 za jejich účast na stavovském povstání zkonfiskován. Panství přebírá francouzský šlechtický rod Buguoyů, kteří ho vlastnili až do roku 1945. Naše společnost navázala úzké vztahy se starostkou města a kastelánem zámku. Na příští rok plánuje přímo na zámku vzájemnou spolupráci s kulturní akcí. Možná spojenou s tradičně pořádanou Rožmberskou slavností. Mimo uvedený zámek a zmiňovanou a připravovanou kulturní událostí stojí určitě za návštěvu a prohlídku Židovské památky: Synagoga, starý a nový židovský hřbitov. Kostel Panny Marie na náměstí, který je cennou gotickou stavbou z roku 1271, přestavěný do dnešní podoby v 15. století. V presbytáři krouženou žebrovou klenbu z roku 1488 a v síňovém trojlodí síťovou klenbu z roku 1583. Portál sakristie z roku 1510. Oltář kostela je raně barokní. Za zmínku pak stojí i Radnice – čp. 74. Jádro stavby je z 15. století, průčelí dostavěno v 19. století, kašna a socha svatého Jana Nepomuckého na náměstí, Fara – pozdně gotická stavba z konce 15. století, později částečně barokizována. V neposlední řadě pak přádelna – vystavěná v roce 1854, v provozu do roku 1950. V případě, že Vám to nebude stačit, můžete se porozhlédnou v okolí a pokračovat v návštěvě třeba Čertovy stěny, což je skalnatý vrchol cca 2 kilometry od Vyššího Brodu. Ve vrcholových partiích se nacházejí mohutné skalní útvary a skalní hradba Čertovy stěny s mohutným balvanem zvaným Ďáblova kazatelna. O kus dále se nachází vrch Strašidelník, který byl kdysi podle legend pohanským posvátným místem, kde Slované uctívali Svatoroha. Vyšebrodský klášter je sídlo cisterciáckého opatství a jediný fungující mužský cisterciácký klášter v Česku. Zároveň jde o jednu z nejvýznamnějších kulturních památek jižních Čech. Vyklestilku, horu na jihu Šumavy v Lučské hornatině. Na jejím vrcholu se nachází skalní útvar s vyhlídkou a pěkným výhledem do okolí. Název Vyklestilka vznikl z německého názvu Wicklefskirche, který naznačuje, že zdejší skály údajně sloužily jako útočiště tajných vyznavačů Husova a Wicklefova učení. A nebo Lipno, což je vodní dílo vybudované na řece Vltavě. Jde o největší přehradní nádrž a vůbec o největší vodní plochu na území ČR, díky čemuž bývá také označována za české či jihočeské moře. Lipno je významnou lokalitou pro rekreační pobyt u vody, vodní sporty a sportovní rybolov.
 |
 |
 |
 |
 |
 |